Nemoc

Nemoc nevzniká ze dne na den. Nesprávný životní styl, stres nebo i stará traumata z dětství se po čase projeví v těle. Často nemoc dlouho ignorujeme. Když už to nejde, sáhneme po lécích proti bolesti a časem zamíříme k lékaři.

Dozvíme se, že být nemocný je "normální." Dostaneme léky – slabší, a když nezaberou, dostaneme silnější. Ale ani silnější léky nám nepřináší úlevu. Místo toho bojujeme s vedlejšími účinky, jako je nevolnost nebo žaludeční potíže, což nás nutí omezovat jídlo a celý den myslíme jen na to, aby nám nebylo hůř.

Vrátíme se k lékaři, protože žít takto dlouhodobě nejde. Ale odpověď je vždy stejná: "To je nevyléčitelná nemoc, léky budete užívat do konce života." A když léky nezabírají, slyšíme, že jiné řešení není.

I já jsem to zažila. Podle rentgenových snímků jsem měla nevyléčitelnou nemoc. Bylo mi řečeno, že bolesti kolen mě budou provázet dnem i nocí a že bych měla být na invalidním vozíku.

Je to už 14 let. Jsem bez léků, bez bolestí, běžně chodím, stíhám běžet na autobus, a splnila jsem si svůj sen – mám vysněnou dceru.